V rámci pracovněprávních vztahů v ČR válečný konflikt na Ukrajině ovlivňuje 2 oblasti, a to jednak zaměstnance z Ukrajiny pracující v ČR již před vypuknutím válečného konfliktu a dále nově příchozí uprchlíky, kteří se snaží vstoupit na český trh práce. Obě oblasti jsou obsahem příspěvku.
Titul obsahuje:
Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník …
– Válečný konflikt na Ukrajině – pracovněprávní souvislosti
– Zaměstnanci z Ukrajiny v České republice a zdravotní pojištění
– Nemocenské pojištění – změny
– Podmínky v pracovněprávních vztazích – nová směrnice EU
– Jak správně napsat pracovní smlouvu
– Limitace výše náhrady škody způsobené zaměstnancem
– Poškození zdraví z práce
– Starobní důchodce a závislá činnost
– Proč mají ženy nižší mzdu než muži
– Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění
– Kurzové rozdíly u příspěvkových organizací
– Jak správně napsat pracovní řád ve veřejné správě
Pracovněprávní souvislosti válečného konfliktu na Ukrajině
V rámci pracovněprávních vztahů v ČR válečný konflikt na Ukrajině ovlivňuje 2 oblasti, a to jednak zaměstnance z Ukrajiny pracující v ČR již před vypuknutím válečného konfliktu a dále nově příchozí uprchlíky, kteří se snaží vstoupit na český trh práce. Obě oblasti jsou obsahem příspěvku.
Zaměstnanci z Ukrajiny v České republice a zdravotní pojištění
V České republice je zaměstnán velký počet občanů Ukrajiny. Jak mají čeští zaměstnavatelé postupovat při placení pojistného, když jejich ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz a které podmínky platí při zaměstnávání těchto osob v České republice je obsahem příspěvku.
Nemocenské pojištění – změny
Nejdůležitější změnou pro letošní rok je v oblasti dávek nemocenského pojištění zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Změny se týkají také otcovské, dlouhodobého ošetřovného, elektronizací postupů orgánů veřejné moci a elektronizaci zdravotnictví. U dlouhodobého ošetřovného bylo vyhodnoceno, že podmínka alespoň 7denní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je neúměrně dlouhá, a proto došlo k jejímu zkrácení na 4 dny, do nichž se počítá i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho. Druhou změnou u dlouhodobého ošetřovného bylo, že podmínka hospitalizace nebude platit u osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí.
